Dřevo v paneláku? Proč ne!

Biodesky NOVATOP v interiéru

Pod pojmem biodeska se skrývá materiál na bázi masivního dřeva s unikátními parametry. U nás se používá jako slangové označení pro vícevrstvou desku lepenou do kříže z lamel z masivního dřeva (SWP, z anglického solid wood panel), kterou si lidé často pletou s překližkou. Desky se rozlišují podle kvality povrchu na konstrukční a pohledové, které se právě díky přirozenému vzhledu masivního dřeva preferují při výrobě interiérových prvků. Aplikaci předurčuje tloušťka desky, formát i vzhled. Vícevrstvé desky vynikají odolností, pevností, stabilitou, nízkou hmotností a možností využití v interiéru i venkovním prostředí.

V truhlářství nejčastěji narazíte na třívrstvé desky, které mají velmi širokou škálu použití. Materiál není nejlevnější, ale zato vysoce kvalitní a efektivní. Křížem lepená skladba desky minimalizuje kroucení a prohýbání ve větších plochách i při změnách tepla a vlhkosti. Spojení desek se provádí nejčastěji natupo nebo na pero a drážku, případně se hrana opatří fázičkou nebo si řemeslníci do předem naformátované desky připraví drážku pro vložené pero.

Vícevrstvé desky je možné i frézovat, ale pouze do síly povrchové lamely, tedy zhruba do třetiny. Povrchovou úpravu se doporučuje provádět mořením, lakováním, lazurováním nebo voskem či olejem stejně jako u masivu. Pro opracování jsou vhodné běžné dřevoobráběcí nástroje (frézování, řezání, vrtání apod.).

Biodeska se používá na konstrukce a čelní plochy nábytku a kuchyňských linek, pro výrobu jak plných, tak prosklených dvířek. Opracováním přiznaných hran vytvoříte krásné detaily rozličných interiérových prvků. Použitím biodesky na schodišťové stupně, případně podstupnice, získáte originální schodiště s jedinečným designem. Je ale třeba brát v potaz, že smrk je měkké dřevo náchylné k poškrábání.

Foto biodesky se souhlasem: AGROP NOVA, a.s.

Své uplatnění nachází biodesky i při výrobě interiérových dveří, kde se doporučuje deska tloušťky 42 mm v oboustranné pohledové kvalitě. U posuvných a bezfalcových dveří s využitím přiznané hrany je třeba brát v potaz přirozené vlastnosti dřeva, které může být ve velkých formátech náchylnější ke kroucení. Protože patina je dnes „in" a staré dřevo je hitem moderních interiérů, používá se pro rustikálnější vzhled biodeska s povrchem upraveným kartáčováním nebo sekáním, popřípadě deska s krycí vrstvou z originálního starého dřeva.

Ing. Josef Mynář
AGROP NOVA, a.s.

Otázky pro architekty

Rekonstrukce bytu v Ostravě je krásnou ukázkou, jak se dá netypicky ztvárnit uniformě typizovaný byt – na první pohled by v krásných fotkách realizace hledal panelákový byt jen málokdo.

Jakým způsobem vznikal návrh? Máte s rekonstrukcemi panelových domů zkušenosti už z dřívějška?

Hlavní autorkou konceptu rekonstrukce je Lucka a díky tomu, že jsme si byli sami sobě klientem, měli jsme oba možnost pracovat na výsledném návrhu dlouho (více než pět měsíců). Byt jsme koupili v původním stavu s cílem provést zásadní přestavbu na obytný ateliér s wellness. Naše požadavky byly od začátku jasně definovány a bylo jen potřeba vyřešit, jak vše umístit na 68 m² tak, aby byt nepůsobil stísněným dojmem. S rekonstrukcemi bytů v panelových domech máme již více zkušeností, ale takto zásadní přestavbu jsme si mohli dovolit poprvé.

Překvapilo vás něco při realizaci? Vyskytl se nějaký nepředvídaný problém?

Již během první návštěvy jsme si všimli, že příčky bytu jsou netypicky vyzděny z dutinových cihel. Na zdech byly prokresleny trhliny na spojích mezi jednotlivými panely a mezi příčkami a obvodovými zdmi byly praskliny, jimiž šlo dokonce prostrčit ruku. Na začátku projektu jsme si obstarali původní projektovou dokumentaci domu, která ale samozřejmě neodpovídala reálnému provedení.

Od sousedů jsme se dozvěděli, že dům je postaven «ze zbytků» a k tomu všemu na navážkách. Od začátku nám tedy bylo jasné, že hladké omítky zde nevydrží. Během demolice původního interiéru jsme pak narazili například na pytle s cementem zalité pod původními parapety. Celkově jsme ale měli štěstí a k větším problémům během rekonstrukce nedošlo.

Z jakého důvodu hraje v interiéru prim přírodní, masivní dřevo? A proč padla volba právě na biodesky Novatop?

Prvním důvodem je samozřejmě přírodní vzhled a žlutá barva, jež je zajímavým kontrastem k šedému betonu. Další důvody jsou ryze pragmatické. Máme v bytě finskou saunu a chtěli jsme, abychom hlavní prostor mohli využívat i jako relaxační místnost. To vyžaduje, aby použité materiály byly odolné proti vlhkosti (zde má biodeska oproti alternativám výhodu).

Další výhodou přírodního dřeva je jeho vyšší pevnost. V hlavním prostoru máme pochozí platformu a právě díky biodeskám nemusí být úložné prostory pod platformou tolik členěny. Posledním důvodem je pak kartáčovaný povrch desek Novatop, na kterém se ztratí drobné škrábance a klasické projevy opotřebení.

Jak jsou na tom dřevěné povrchy s údržbou?

Dřevo je standardně naolejované. Vrstvu oleje je potřeba časem obnovovat (přibližně jednou za dva roky). Je to velice snadné – stačí nanést olej na hadr a rozetřít jej po povrchu. Po novém naolejování se zároveň (oproti lakovanému povrchu) ztratí drobné škrábance a vady. My jsme však zvolili drsný kartáčovaný povrch desek, na kterém se ztratí i škrábance naší malé fenky.

Polykarbonátové stěny pracovnu krásně prosvětlují, jak jsou na tom s akustikou?

Polykarbonát jsme volili čistě z logistických důvodů – takto velká skla bychom do bytu bez zvedací techniky nedostali. Zároveň jsme malé prostory bytu potřebovali prosvětlit. Polykarbonát je lehký, levný a dal se vytáhnout přes balkon. Akustické oddělení pracovny tak zde spíše než polykarbonát zajišťují skládací dřevěné okenice.

Ondřej Slowik a Lucie Šponarová
Atelier TVARY